Buči

Zase jedna dočaska, zase láska na celý život. ❤️

Kolikrát takové milé příspěvky budeme ještě psát, kolikrát se naši poskytovatelé dočasné péče zamilují do svých svěřenců a vznikne z toho pouto, které už nelze rozdělit? ❤️

Tak si přečtěte, jak to vidí kocourek Buči: 🥰

„Jednoho dne jsem se toulal a plakal v Holešově.

Po té co mě dobří lidé našli a dali mě to útulku, jsem se dostal do dočasné péče k tetě a strejdovi. Hned jak jsem je uviděl jsem věděl, že si je nechám. Neměli to se mnou jednoduché, protože jsem malý hypochondr a byl jsme pořád nemocný, tím pádem jsem nemohl do adopce.

Kvůli tomu se o mě teta musela hodně starat a tak si nedokázala představit, že bych měl mít jiné rodiče.

Strejda mě učí být hodný a chytrý kocourek a vždy mě odmění nějakou dobrotou.

Jednou večer, když byla moje teta smutná, jsem si za ní a za strejdou lehl do postele a začal jsem vrnět. Chvíli jsem si s ní hrál a teta přestala být smutná. Ráno se mě zeptali jestli chci u nich zůstat. Moc jsem tomu nerozuměl ale mňoukl jsem, že to můžeme zkusit. Měl jsem jednu podmínku a to, že budeme spolu nadále dělat dočasnou péči, protože chci taky pomoct kočičkám v nesnázích.“ 😻

No Buči, ty jsi to ale krásně napsal, úplně jsi nás rozněžnil. Jen máme jednu opravu. Už to není teta a strejda, ale máma a táta. Tvá maminka a tvůj tatínek, tvá milující rodina, která s tebou bude v dobrém i zlém a ty s nimi. Jste teď krásnou a šťastnou rodinou.

Ať vám to vydrží spoustu báječných let. 😘

16. 2. 2021

————-

Ahoj,

jsem kocourek Buči.

Před dvěma týdny jsem plakal před marketem Tesco v Holešově.

Teď jsem u tety a strýce v dočasce a čekám na své rodiče. 😻

Jsou mi asi 4 měsíce.

Jsem klidný a hodný kočičí chlapeček, kde mě položíte, tam mě za nějaký čas i najdete.

Sice si rád pohraji, jako každé kotě, ale raději mám dobré jídlo, povalování se a spinkání.

Jsem zdravý, čistotný, odčervený, brzy mě čeká očkování a povinná kastrace.

Jsem vhodný do bytu k mladé mamince a tatínkovi i starší babičce a dědečkovi. 😻