Kocourek Arnošt před třemi lety odchycený na tržišti „Pod kaštany“ ve Zlíně. Za celou dobu si nenašel důvěru k lidem, je stále plachý a pohladit se nenechá. Přesto padl do oka skvělé rodině ve Zlíně – Prštném, kteří si jej vzali domů, a snaží se ho přesvědčit, že nejsou všichni lidé zlí. Moc děkujeme.

18.6. 2019
Krásná zpráva od majitelky: „Dobrý večer, posílám pár fotek Arnošta, co se nám zatím podařilo udělat. Moc nás ještě nenechá se přiblížit (i když ke mně už chodí tak na metr daleko) a staví se jen na chvilku odpoledne a večer, tak časem snad budou fotky lepší.“

30.7. 2019
„Dobrý den, tak z Arnoštka bude snad ještě velký mazel. Bez něj na zahradě neudělám doslova ani krok, všude mě následuje a motá se mi pod nohama, miluje otírání se, občas o něho i zakopávám, jak se o mě neustále smolí. Dostali jsme se konečně i k pohlazení, zatím tedy jen za určitých podmínek a nálady, ale vypadá, že se mu to hrozně líbí, hlavně škrabání na hlavičce. Výjimečně sice vyletí packa, ale to určitě ještě doladí. Má trochu problém s muži, víc se jich bojí, zato když přijely moje kamarádky, které nikdy neviděl, nevadilo mu si za chvíli od jedné vzít jídlo a o druhou se otírat. Seznámil se s jeho dvěma novými kočičími kamarádkami (obě 3 měsíce), proběhlo to dobře a i když je nijak zvlášť nemiluje, zvládají vedle sebe žít na výbornou, většinou si sebe nevšímají nebo občas se zvědavě očichávají a někdy na sebe trošku zasyčí. Má hrozně rád, když s ním je někdo na zahradě, to nepřestane vrnět od příchodu do odchodu, sám se ze zahrady vydává na toulky už jen občas, většinu času tráví pospáváním v pelíšku na dřevě, myši chytá na jedničku. Za ty tři týdny od poslední zprávy zase udělal veliký pokrok v socializaci, zlepšila se mu srst a není už tak hubený, konečně se pěkně vypapal do normálních rozměrů a hlavně začíná dohánět mazlení, co za ty dva roky zameškal.“