✝︎ TONIČKA 🖤🖤🖤 

Dnes v noci zazářila na nebi nová hvězda.

To naše kočička Tonička se vydala na dalekou cestu, na tu nejdelší ze všech.

Zuboženou kočičku zachránila v roce 2013 paní Bednaříková a ještě večer ji přivezla k nám. Hubenou, špinavou, celou od krve s drátem zařezaným kolem krku. Léčba kočičky byla náročná a tak začalo naše přátelství trvající roky. Dohodly jsme se, že už u nás zůstane, že už nikdy nedopustím, aby se jí něco zlého přihodilo. Tonička byla velmi přátelská kočička, ale dokázala si i získat, v naší domácnosti, respekt. Pokud se jí nelíbilo chování jiného kocoura či kočky, tlapka vyletěla rychlostí blesku. Už při příjmu měla pár zoubků a samozřejmě s průběhem let jí nepřibývaly, a poslední měsíce byla úplně bezzubá. Prostě kočičí stařenka, která si venku libovala na sluníčku, kde dokázala ležet hodiny. Nikdy neodešla od domu víc jak na 10 metrů, stále byla na zahrádce či v některém z květináčů, které milovala.

První známky že se něco děje přišly v říjnu 2019. Zjistili jsme drobné černé útvary na špičce ucha, u kterých histologie prokázala zhoubný nádor. Tonička přišla postupně o obě uši a my jsme doufali, že bude pár let v pořádku.

Další problém přišel letos na jaře, kdy jsme ji vezli v noci na pohotovost se zhoršeným dýcháním. Zůstala dva dny na kyslíku, rentgen odhalil na plicích nějaký útvar, velmi malý a nezřetelný.

Tonička byla ale bojovnice a i tyto zdravotní problémy zvládla s pohodou a klidem.

Největší rána přišla minulý týden v pátek odpoledne, kdy při jídle bolestivě zamňoukala a my hned jeli. Infuze přes víkend a v pondělí k naší paní doktorce. Tam už jsme věděli, že bude velký problém.

Crea 460, ureal 46, fosfor 5.

Intenzivní infuze, léky všechny, které mohla dostat, včetně léků na snížení vysokého tlaku.

Bohužel v pátek kontrolní odběry ukázaly úplně stejné výsledky jako před týdnem. Přes infuze se nezměnilo vůbec nic. Tonička měla tlamičku plnou boláků a dokázala něco sníst jen pod silnými opiáty.

Je možné, že zhoubný nádor, který byl odoperován na uších mohl mít metastázy do těla i do ledvin. Zjistit by se to dalo punkcí v celkové narkóze, ale tu by kočička v tomto stavu nezvládla a my to ani nechtěli zkoušet.

Jsme zde pro to, abychom byli ošetřovateli a průvodci našich kočiček, a také abychom jim pomohli přejít na druhý břeh bez trápení a bolesti.

I když nás to bolí, tak Tonička už našla svůj klid

Podívejte se dnes večer na nebe, ta hvězdička, kterou první uvidíte, to je naše Tonička. Je tu s námi, bude tu s námi a bude svítit na cestu všem opuštěným kočičkám, které budou u nás hledat pomoc a záchranu.

Toničko bylo nám ctí, že jsi byla členem naší rodiny. 

Nikdy na tebe nezapomeneme. 🖤🖤🖤

✝︎ TONIČKA 4. září 2020

 

————-

 

Dobrý den,

mé jméno je Tonička, jsem už babička, babička Tonička, protože je mi asi 15 let.

Do útulku jsem se dostala ve strašném stavu v roce 2014, s drátem zařezaným okolo krku, byla jsem vyhublá, vypada jsem jako kostřička a všichni mysleli, že nepřežiju.

Dala jsem se dohromady, vyléčila se ale v loňském roce se mi objevil strup na uchu, histologie potvrdila rakovinu. Ucho mi museli uřezat a když už jsem si myslela, že budu mít konečně spokojené stáří, objevil se strup na druhém uchu. Teď mám čerstvě po operaci a doufám, že už bude vše jen dobré a já se budu moci radovat z příchodu nových obyvatel útulku, vyhřívat se na sluníčku a nekonečně dlouho se mazlit.