Dobrý den,

jsem kocourek Corry. Jedna ze čtyřech zachráněných chorvatských koček. 

V červnu mi budou tři roky, ale cítím se jako koťátko. Také jsem jako kotě hravý a je mě všude plno. 😽

Jsem takový bezproblémový, mazlivý kocourek, mám rád lidi a to i ty maličké, tedy děti, kočičky i pejsky.

Jsem zdravý a velmi na sebe opatrný. Následkem prodělaného těžkého zánětu mám však nenávratně poškozené oči, vidím, ale ne na 100%. Taky mi oči slzí a je třeba je otírat. Mám za sebou odčervení, očkování, kastraci i testy na FeLV a FIV s výsledkem negativní.

Moc bych si přál jít brzy do rodiny, která mě bude milovat. Kde se mi podaří zapomenout na smutný začátek mého života a života celé mé kočičí rodiny. 😻

Pokud byste mě chtěli milovat, pište do zpráv. 📝

 

 

Zde je celý můj příběh:

Příběh kočiček z Chorvatska.

Když jsem je viděla poprvé, byly to 4 maličká zubožená tělíčka koťátek, která nezvládla ani chodit a 2 dospělé, zanedbané, vyzáblé bílé kočky se spálenýma ušima od slunce a ranami na čumáčku. Maličké ležely bezvládně a otáčely hlavičky za zvukem, odkud jsem přicházela. Když jsem k nim přišla zjistila jsem, že nevidí, protože očička mají slepené hnisem.

Když jsem je viděla podruhé, pocítila jsem velkou touhu jim pomoci a tak začal příběh jejich záchrany. Bohužel ten má dobrý konec jenom pro 2 koťátka a 2 kočičky, ty další dvě maličké se už nikdy neukázaly.

Nebudu psát o tom, jak náročné to bylo v cizí zemi, na dovolené v Chorvatsku, na ostrově a v malé vesnici, kde není ani lékárna, sehnat pro tyto maličké ubohé stvoření pomoc a koho všechno jsem prosila. Ale důležité je, že tato kočičí rodinka ode mě dostávala denně péči, kterou jsem byla schopná, a že se je nakonec asi po týdnu podařilo dostat do dočasného bezpečí do azylu na pomoc zvířatům na ostrově Korčula, kde budou přeléčené a vykastrované.

Velmi smutné je, že místním byly na očích dennodenně, ale pro každého byly prašivé, nikdo si jich nevšímal, nikdo nepomohl.

Tento příběh má ještě další pokračování ….

Dostali šanci na vyléčení, ale to nebyla šance na život. Proč ? Protože jde o bílou kočičí rodinku, a bílým kočkám horké podnebí ostrova nesvědčí. Jsou citlivé na slunce. Nestačí je jenom nakrmit, ale také ouška natřít krémem s Uv faktorem. Bylo mi řečené, že najít jim tam nový domov je téměř nemožné. Na fotkách je vidět, jak mají spálené ouška, jak jsou zubožené. 

Azyl je přeléčí, dospělé vykastruje, ale vzhledem k tomu, že ostrov je plný přemnožených koček, které se nestíhají kastrovat, musely by být vypuštěny a jejich problém začne znova. Spálené ouška, bolest, rakovina…. Jaký by to byl život? Nedokázala jsem se s tím vyrovnat.

Po přeléčení, naočkování, kastraci dospělých a zákonem stanovené lhůtě v karanténě tato kočičí rodinka přicestovala 9. září 2018 do Čech.

Nyní jsou v dočasné péči skvělé rodiny ve Valašských Kloboukách (nejsou odtud všichni stejní a já jim moc hrozně moc děkuji) a celou péči zastřešuje naše sdružení.

 

 

A teď už originál zprávy od paní Lenky, která místo dovolené sháněla pomoc, až ji sehnala a kočičí rodinu zachránila:

Tymto sa chcem velmi pekne podakovat rodinke, ktora ich prijme dodlhodobej docasnej opatery, pokial si nenajdu domov, napriek tomu, ze sa stara o kopec svojich dalsich zvierat. Obrovske DAJUJEM  mila rodinka s velkym srdcom. A obrovske DAKUJEM tiez patri zatial nemenovanemu macickovskemu utulku v Cechach, ktory tieto papulky zastresi a postara sa o ich dalsiu buducnost a bezpecnost. Verte mi, ze nebolo lahke taky najst. Som nesmierne stastna, ze som spoznala pri tejto akcii ludi, ktori sa prejavili ako ozajstni zachranari bez hranic, a ze viem, ktori to su.

Vam vsetkym, ktori ste ma od zaciatku podporovali a stali ste pri mne (vy viete ktori to ste  ) odkazujem, ze VAS MAM RADA …, dakujem, ze patrite do mojho zivota … uz Vas nepustim.

Bolo to tazke, ale malo to zmysel, pozrite, ako sa im dari dnes …. 

LUDIA POMAHAJTE bezbrannym prosim, ved preto sme ludmi

Více fotek na:

https://www.facebook.com/lenka.mudrakova.7/media_set?set=a.10212181543799121&type=3